Vlašim
Historie Města Vlašim .
Kdysi tudy vedla kupecká stezka. Nazývala se Vitorazská, to podle výchozího místa v Rakousku Weitra. Byl tu důležitý brod a v jeho blízkosti záhy vyrostla osada s kostelem, hradem a radnicí. A proč Vlašim? Snad jako odvozenina od jména Vlastislav či Vlastimil, značící „Vlašimův majetek“.
Na levém břehu Blanice je Malý Rynek. Při oslavách stého výročí „Otce národa“ Františka Palackého v roce 1898 přejalo náměstí jeho jméno. Dole u mostu, který tu v různých podobách stál již dlouhá staletí, se vybíralo mýto. V domku naproti mýtné závoře bývala svého času malá hospůdka a z lavice před vchodem kunšafti vyhlíželi povozy a trakaře.
Ve vedlejším domku byl od roku 1840 poštovní úřad. Byla to velká sláva! To proto, že poštmistr obstarával se svým povozem jízdy do Benešova a Čechtic. Do té doby si měšťané museli s dopravou pomoci, jak uměli, neboť jen církev a vrchnosti měly své posly. A nejen to. Na vlašimském panství byli poddaní až do roku 1684 nuceni vykonávat poselské služby právě pro vrchnost.
V horní části rynku stávala městská brána. Domku, stojícímu přímo u ní, se říkávalo „Branský“. V jeho inventáři byla i železná mříž k uzavření brány. Zřejmě mříž nebyla využívána důsledně, a tak byl dům při každém přepadení města vypálen a vyloupen.
Za povšimnutí stojí také dům Roškotových. Anna Roškotová, narozená v roce 1883, se stala akademickou malířkou. Kamil Roškot, narozený v roce 1886, významně ovlivnil českou architekturu a byl uznáván v celé Evropě.
U řeky
U brodu přes řeku stávala kovárna. To proto, aby byla přístupná projíždějícím povozům. Doplatila však na svou polohu a roku 1596 ji odnesla velká voda. Poblíž bývala, od doby neznámé, radnice levobřežního městečka. Vlašim se dělila podle břehů a svou správu měl každý břeh zvlášť. Ač byly radnice svou polohou a velikostí často nejvýznamnějšími budovami měst, zde to byl prostý, nevelký domek u řeky. Stavení trpělo mnoha povodněmi a muselo být nejen obnovováno, ale i znovu budováno. Domek dnes snadno poznáme díky ceduli nade dveřmi, která informuje o jeho někdejším významu.
Velký Rynek a tajemná socha
To místo bývalo centrem všeho dění. A hlavně, konaly se zde trhy. Výroční osmidenní trh byl zdejším privilegiem již v patnáctém století. Uprostřed rynku byly „masné“ krámy a vedle krámy „chlebové“. Svůj krám zde měla i vrchnost a stávaly tu veřejné lázně. Ve středověku bývaly lázně stejně důležité jako například radnice, tržiště či kostel.
Na Velkém Rynku se událo mnohé. Roku 1746 zde jezuité u velkého misijního kříže spálili na sto třicet kacířských knih. Několik let po velkém požáru, jenž roku 1808 zničil téměř celé město, sem každoročně směřovalo prosebné procesí. V 18. století byl na Rynku ubit dezertér z místní posádky, jenž předtím musel polonahý běhat uličkou mezi řadami vojáků, kteří ho bili železným nabijákem.
Uprostřed prostranství stojí od roku 1886 pseudogotická kašna se sochou rytíře. Obojí je dar zdejšího rodáka, architekta a stavebního podnikatele Františka Šebka. Není ale jasné, koho má rytíř představovat. Nejčastěji se uvádí, že jde o mytického slovanského hrdinu Záboje. Někteří historici tvrdí, že je to Roland, symbolizující tržní práva měst. Místní jsou však přesvědčeni, že jde o Žižku, neboť náměstí se nyní jmenuje Žižkovo.
Tři věže
Tři věže zdobí Vlašim, tři věže jí vládnou. Tou první je věž zámecká. Když býval zámek ještě hradem, míval věže nejméně dvě. Avšak dodnes se dochovala pouze jedna a nejenže je z ní pěkný rozhled na město a okolí, ale najdeme v ní i kapli s dochovanými stropními malbami a renesančními štuky.
Druhá věž vévodí původně románskému kostelu sv. Jiljí. Pozdně gotická stavba v sobě skrývá také prvky renesanční a barokní. Uvnitř kostela je zavěšen obrovský lustr. Kostelu jej daroval kníže Karel z Auersperka, který jej měl původně v paláci v Praze na Valdštejnském náměstí. V kryptě kostela jsou pohřbeni bývalí majitelé panství a zdejší kněží.
Třetí, nejmladší věž, je rovněž kostelní. Kostel československých husitů údajně ukrývá prastarý zvon z roku 1433. Býval prý původně na dřevěném kostelíku na Kladrubské hoře u Vlašimi. Ke kostelu se konaly pouti a podle tradice tam kázal i Mistr Jan Hus.
Počet obyvatel. Ve městě Vlašim je evidováno 2 190 adres.
Poštovní směrovací číslo (PSČ) města je: 257 64, 258 01.
Ve městě Vlašim je evidováno 12 200 obyvatel.
Z celkového počtu obyvatel je žen 6 236 a mužů 5 964 (pod 15 let je dívek 876 a chlapců 904).
Kdysi tudy vedla kupecká stezka. Nazývala se Vitorazská, to podle výchozího místa v Rakousku Weitra. Byl tu důležitý brod a v jeho blízkosti záhy vyrostla osada s kostelem, hradem a radnicí. A proč Vlašim? Snad jako odvozenina od jména Vlastislav či Vlastimil, značící „Vlašimův majetek“.
Na levém břehu Blanice je Malý Rynek. Při oslavách stého výročí „Otce národa“ Františka Palackého v roce 1898 přejalo náměstí jeho jméno. Dole u mostu, který tu v různých podobách stál již dlouhá staletí, se vybíralo mýto. V domku naproti mýtné závoře bývala svého času malá hospůdka a z lavice před vchodem kunšafti vyhlíželi povozy a trakaře.
Ve vedlejším domku byl od roku 1840 poštovní úřad. Byla to velká sláva! To proto, že poštmistr obstarával se svým povozem jízdy do Benešova a Čechtic. Do té doby si měšťané museli s dopravou pomoci, jak uměli, neboť jen církev a vrchnosti měly své posly. A nejen to. Na vlašimském panství byli poddaní až do roku 1684 nuceni vykonávat poselské služby právě pro vrchnost.
V horní části rynku stávala městská brána. Domku, stojícímu přímo u ní, se říkávalo „Branský“. V jeho inventáři byla i železná mříž k uzavření brány. Zřejmě mříž nebyla využívána důsledně, a tak byl dům při každém přepadení města vypálen a vyloupen.
Za povšimnutí stojí také dům Roškotových. Anna Roškotová, narozená v roce 1883, se stala akademickou malířkou. Kamil Roškot, narozený v roce 1886, významně ovlivnil českou architekturu a byl uznáván v celé Evropě.
U řeky
U brodu přes řeku stávala kovárna. To proto, aby byla přístupná projíždějícím povozům. Doplatila však na svou polohu a roku 1596 ji odnesla velká voda. Poblíž bývala, od doby neznámé, radnice levobřežního městečka. Vlašim se dělila podle břehů a svou správu měl každý břeh zvlášť. Ač byly radnice svou polohou a velikostí často nejvýznamnějšími budovami měst, zde to byl prostý, nevelký domek u řeky. Stavení trpělo mnoha povodněmi a muselo být nejen obnovováno, ale i znovu budováno. Domek dnes snadno poznáme díky ceduli nade dveřmi, která informuje o jeho někdejším významu.
Velký Rynek a tajemná socha
To místo bývalo centrem všeho dění. A hlavně, konaly se zde trhy. Výroční osmidenní trh byl zdejším privilegiem již v patnáctém století. Uprostřed rynku byly „masné“ krámy a vedle krámy „chlebové“. Svůj krám zde měla i vrchnost a stávaly tu veřejné lázně. Ve středověku bývaly lázně stejně důležité jako například radnice, tržiště či kostel.
Na Velkém Rynku se událo mnohé. Roku 1746 zde jezuité u velkého misijního kříže spálili na sto třicet kacířských knih. Několik let po velkém požáru, jenž roku 1808 zničil téměř celé město, sem každoročně směřovalo prosebné procesí. V 18. století byl na Rynku ubit dezertér z místní posádky, jenž předtím musel polonahý běhat uličkou mezi řadami vojáků, kteří ho bili železným nabijákem.
Uprostřed prostranství stojí od roku 1886 pseudogotická kašna se sochou rytíře. Obojí je dar zdejšího rodáka, architekta a stavebního podnikatele Františka Šebka. Není ale jasné, koho má rytíř představovat. Nejčastěji se uvádí, že jde o mytického slovanského hrdinu Záboje. Někteří historici tvrdí, že je to Roland, symbolizující tržní práva měst. Místní jsou však přesvědčeni, že jde o Žižku, neboť náměstí se nyní jmenuje Žižkovo.
Tři věže
Tři věže zdobí Vlašim, tři věže jí vládnou. Tou první je věž zámecká. Když býval zámek ještě hradem, míval věže nejméně dvě. Avšak dodnes se dochovala pouze jedna a nejenže je z ní pěkný rozhled na město a okolí, ale najdeme v ní i kapli s dochovanými stropními malbami a renesančními štuky.
Druhá věž vévodí původně románskému kostelu sv. Jiljí. Pozdně gotická stavba v sobě skrývá také prvky renesanční a barokní. Uvnitř kostela je zavěšen obrovský lustr. Kostelu jej daroval kníže Karel z Auersperka, který jej měl původně v paláci v Praze na Valdštejnském náměstí. V kryptě kostela jsou pohřbeni bývalí majitelé panství a zdejší kněží.
Třetí, nejmladší věž, je rovněž kostelní. Kostel československých husitů údajně ukrývá prastarý zvon z roku 1433. Býval prý původně na dřevěném kostelíku na Kladrubské hoře u Vlašimi. Ke kostelu se konaly pouti a podle tradice tam kázal i Mistr Jan Hus.
Poštovní směrovací číslo (PSČ) města je: 257 64, 258 01.
Ve městě Vlašim je evidováno 12 200 obyvatel.
Z celkového počtu obyvatel je žen 6 236 a mužů 5 964 (pod 15 let je dívek 876 a chlapců 904).